„Milý Danieli, cítíš úzkost, bezmoc, naštvání, demotivaci a chuť se na všechno vybodnout? Pak jsi tady správně. Vrátil ses k textu, který sis napsal pro okamžiky, jako je tento. Prostě pro chvíle, kdy to chceš vzdát a odklepat to. Buď připravený prohrát. Ale rozhodně ne před samotným zápasem.”
Daniel Gamrot, 3. 11. 2020 (BTW tvé narozeniny, kámo)
Pokud jsi ještě při smyslech, ale tvá chuť číst další řádky a odstavce je na bodu mrazu, zkrátím to pro tebe na odstavec jeden. A kdybys byl fakt úplně marnej, začnu klíčovou větou. Když se nedaří, soustřeď se na své nástroje. Udržuj svou mačetu, sekeru a pilu ostré. Jen ty ti pomohou jednodušeji se prosekat zpátky tam, kam patříš. Pomohlo ti to vždy, když si byl v trapu. Nevěděl si kudy kam a často sahal po extrémních krocích, protože si díky nim měl alespoň na chvíli klid. Kašli na extrémy. Pokud si tedy nezjistil, že je extrém tvým snem, který chceš proměnit v realitu. Ale i tak to nechej raději pár měsíců odležet. Nikdo ti to neodcizí. Slibuji.
Dobrý, pokračovat už nemusíš, doufám, že zrovna nesedíš s druhou prázdnou lahví od vína a vybavuješ si alespoň 20 % toho, co sis sem odložil. Myslím, že i těch 20 % ti pomůže lépe, než tvé oblíbené Primitivo Doppio Passo.
Já vím, asi si teď myslíš, že na vše, co sis v listopadu 2020 napsal, nebudeš mít čas. Jasně, nebudeš. Protože právě teď, ty chudáčku, děláš sto a jednu věc, které absolutně nedávají smysl. V touze po dokonalosti si zahráváš s ohněm, který spálí vše, na čem ti kdy záleželo. Vybodni se na dokonalost. Věnuj se věcem, které jsou pro tebe důležité. A pokud máš problém zase nastartovat, zkus na chvíli zastavit a prověřit, jestli máš dost kvalitního paliva.
Už sis o tom povídal s tolika lidmi. Jo a taky ti za to platili. Možná ještě stále platí, co? Tak co kdybys byl na chvíli sám sobě klientem? Jak na to? Děláš si srandu? Ale ok, beru to. Vím, čím si procházíš, byl jsem ve stejné pasti taky. Několikrát. A vždy až s odstupem času, nadhledem a s kopanci do zadku, které mi uštědřili mí blízcí, jsem se dokázal vrátit zpět. K sobě. Takže ti teď dám jednu radu. Věř mi. Mám tu pro tebe checklist věcí, který ti možná trošku zvedne tlak. Možná mi dáš doporučení na kvalitní léčebnu. Počítám s tím. Zapni Ffrenche, čti a drž se.
Spi. Já vím, je to těžké. Ale prostě spi, co to jde. A když nespíš, nedělej věci, které ti spaní bourají. Ve dvě ráno umí sedět s kompem v obýváku každý pitomec. Vzpomeň si na Walkera. Měl pravdu. I díky němu si spal lépe. Nezapomeň, že to již zmiňované Primitivo je na spaní fajn. Až na to, že po něm nespíš. Ale to ty víš, že? Jen jsem si to chtěl ověřit. Do postele po deváté! AutoSleep či OuraRing ať ukazují osm plus.
Ustel si postel. Začni tím každé ráno. Ať už se chceš změnit cokoliv. Pan McRaven má pravdu.
Jdi do koupelny. Opláchni si obličej. Ohol se. Vyčisti si zuby. A usměj se, vole.
Choď. Jdi s prckem do školky. Pak pěšky o tři tramvajové zastávky dál, než je ta U Kaštanu. Jakmile přijde poledne, dej si pauzu a na třicet minut se projdi ve Stromovce, na Letné nebo si prostě dej pár koleček kolem domu. Určitě tě napadne, že to máš do přírody daleko. A že tam je to nejlepší. Nechceme být nejlepší, chceme tě dostat tady z toho průseru.
Švihej. Lépe řečeno skákej přes švihadlo. Mrkni zase na web Švihej, CrossRope nebo své statistiky v Apple Health. Nebo počty přeskoků v JumpRope. Bylo to fajn, když ti to švihalo? Tak prostě švihej. Budeš to zase na začátku bolet, pokud si s tím přestal už dávno, ale jak dlouho to trvalo, než to přestalo? Týden? Dva? Nebuď lama, zatni zuby a, jak říká známý, makej, vole. Tisíc přeskoků dáš a za deset minut jsi doma.
Hýbej se. S tím pohybem už tě asi začínám trošku provokovat, ale tohle je poslední bod, slibuji. Mrkni na ty věci, co má na webu Fpohybu. Nebo zkus vydolovat poslední zbytky informací, které ti zůstaly v hlavě po rozhovorech nebo workshopu s Nelou. Pohyb není jen sport, ty to víš, že? Chápu, že se asi teď pokusíš být hrozně produktivní a desítky hodin týdně psát, vymýšlet programy, mailovat a tak, abych zahnal chmury. Nic proti tomu. Ale zkus si dát sem tam voraz a trošku se rozhýbat. Třeba se jen někam zavěs. K nejbližší hrazdě to máš kousek. A kdyby ne, tak madlo v tramvaji poslouží taky dobře.
Jez. Nejez. Škrtni junk food. Úplně. Vím, že ho určitě vyskáčeš, vychodíš a vyběháš, ale je to svinstvo. Tos nepoznal podle názvu? Pusť si na chvíli alespoň část video kurzu od Margit, který ti kdysi tolik (tak málo a přitom tak hodně) dal. Koupený ho máš a ze SEDUO určitě nezmizel. Nezapomeň na IF. Nastartuj zase 12/12 a postupně se dostaň na 16/8. Vím, že je to blbost, ale pomohla ti s tím tehdy mobilní apka Zero. A taky, že si neuzobával oříšky. Ale to už je jiný kapitola.
Stop. Dej si to do kalendáře. Velká červená STOPka. Každý den. Posledně tam byla v 17h. Když to jednou do týdne porušíš, fakt si z toho nedělej takovou hlavu. Každopádně ji dodržuj, co možná nejvíce to půjde. A ano, správně, to, že si doma šmudláš v osm večer v telefonu na AliExpress a hledáš světla, je porušení. Prostě to nedělej, nedělá ti to dobře.
Pauzuj. Už jsem ti to krátce zmínil v části o pohybu. Ale jen ať to má vzhledem k důležitosti trošku větší váhu… Dávej si přestávky. Ano, vím, že v pátek je deadline a teď jsi ve flow. Ale ty v něm chceš být i odpoledne, příští týden a vlastně skoro pořád. A to se rozhodně nebude dít, pokud se do 14 dnů zavaříš. Takže nastartuj zase flowtime techniku, o které si psal v článku pro Na volné noze, a pracuj na pauzách. Pozor, ne o pauzách. A nezapomeň na oběd. Každý den. I kdyby to měl být jen list salátu. Čas na něj máš. Teď mu dej jen důležitost.
Uč se. Sedíš a koukáš s otevřenou pusou, co jsem si to na tebe zase vymyslel? Jaké učení? Prostě se vzdělávej. Vlastně ani nevím proč, ale kdysi to fungovalo, abys zaměstnal hlavu taky trošku něčím jiným, než prací. Knihy před spaním, audioknihy nebo podcasty v tramvaji či během procházky, SEDUO, když se ti zrovna fakt nechtělo do práce. Hlavně bacha na YouTube, je fajn, ale můžeš na něm ulítnout. Takže maximálně pět dobrých a pak šup na jiné priority. Mimochodem víš, že když budeš studovat v angličtině, bude to sice sem tam na ránu palicí, nicméně máš další skill, který budeš pilovat. Teď trošku přemýšlím, že ti dám mezi dovednosti další jazyk… No dej pak vědět, jak to dopadlo.
Buď s lidmi. Vím, že o tobě sem tam někdo tvrdí, že jsi asociální misantrop. A že to rád používáš na obranu ve chvíli, kdy útok ještě nezačal. Ale stejně tak víš, že ti lidi pomáhají. Takže mě laskavě nepruď, zvedni telefon a pozvi někoho na kafe, oběd nebo prostě jeďte někam na kole, to máš fuk. Většinou jsi „baby, co sedí v koutě” a nikdo ti to nebere. Ale nečekej, že si pro tebe přijde Patrick Swayze. Dost debilní přirovnání, chápu. Ale té podstatě rozumíš, že ano?
Objímej. Ženu, prcka, lidi, které máš rád. Nebo je v budoucnu můžeš mít rád. Pamatuješ, když si ve třiceti objímal jen partnerku, protože ti to u kohokoliv dalšího přišlo divné? A jak ses začal cítit, když si kápl na to, že to vlastně není vůbec špatné? Ok, kdy si naposledy někoho objal, bejku?
Volej rodině. Mají to rádi. A ty jsi rád, že jsou rádi. A taky je máš rád. Prostě se všichni máte rádi. Tak si alespoň volejte, když už jste od sebe daleko.
Soustřeď se. Na teď a tady. Když stavíte vláčkodráhu a máte na sebe jen pár ranních minut, než zase vypadneš do práce. Když si kopete do míče a ty už to umíš i poslepu, takže si chceš dělat fotky a točit videa. Kašli na ně. Fotky jsou pro lidi, co si nic nepamatují. Nebo to alespoň říkal Ryan Bingham v Up In The Air. Koukni zase na ten film, máš ho rád. „Do you want the cancer?”
Hraj si. Nemusíš si kupovat PS5. Zkus třeba navrhnout dvě tři změny tvého studia a kanceláře pro online školení a webináře. Třeba zkus nové rozložení osvětlení. Nebo vyzkoušej Arduino, o kterém psal Pavel Minář. Však ty si poradíš. Ale bacha, ať se to nezvrhne. Dej tomu plus minus hodinu denně.
Vylepšuj. Jak ti mohou pomoci nové technologie k vyšší produktivitě, spokojenosti nebo zdraví? Z různých podcastů a školení máš tolik postřehů. Rok zpátky sis chtěl hrát s workflow v Alfredovi. Co to zkusit teď? Najdi si něco, co tě bude bavit a může ti to pomoci. A pokud nevíš co, prostě se jen nauč nové klávesové zkratky nebo potrénuj v Psaní hravě.
Otevři si Google Earth. Vidíš se? Ne? Ještě menší, než je ta tečka, kterou jsi teoreticky ty, je tvůj aktuální problém. Nic moc, že? Všechno má řešení. Tak se zeptej: „Jaký je další krok?” A pusť se do práce.
Ve finále jde stejně jen o tom, abys našel síly pro další soustředění na to, co je pro tebe důležité. Abys nabrousil nástroje, které potřebuješ pro svůj FOCUS.