Jsou myšlenkové mapy jen dalším odrážkovým seznamem?

Posted by Daniel Gamrot |23 Zář 13 | 0 comments

Jsou myšlenkové mapy jen dalším odrážkovým seznamem?

Někdy stačí jen pár otázek, které přijdou opakovaně v krátkém časovém období, aby ve mě probudily povinnost zrekapitulovat si některá fakta, jež považuji dlouhou dobu za samozřejmost, což někdy při předávání informací dalším lidem může být poměrně kritické. Tou poslední otázkou bylo: „Proč pro tebe nejsou myšlenkové mapy ve chvíli, kdy si chceš vypsat pouze klíčová slova, jen dalším odrážkovým seznamem zpracovaným odlišně – do podoby obrázku?“ Usmál jsem se a povídal… Byl to dobrý dotaz.

Srovnání lineárního, případně odrážkového způsobu zápisu s alternativami se bude diskutovat ještě dlouhá léta. Není hlavním smyslem jedné z těchto alternativ – myšlenkových map – nabourávat lidem jejich zažité praktiky. I když… Je pravdou, že jsem za každé takové pošťouchnutí do stabilních návyků nesmírně šťastný a užívám si jej. Má to minimálně jeden efekt – člověk nad tím vším začne přemýšlet (a může využít třeba právě myšlenkovou mapu). Proto mám rád svá Praktická cvičení myšlenkových map i semináře ve firmách – vesměs dobrovolní účastníci jsou nenápadně tlačeni k využívání myšlenkových map, alespoň čtyři hodiny čisté praxe, což znamená tužku, papír, notebook, ruku, hlavu a myšlenky. Teď, hned, žádné odkládání na zítra nebo do seznamu Someday. Jak napsala jedna z účastnic do feedbacku ke kurzu„…byli jsme přinuceni sami vytvořit několik myšlenkových map.“ Tohle přinucení probíhá formou opakovaně vyzkoušejte a až potom hodnoťte. Bez ústupků akceptuji, že to zrovna u vás neklaplo, ale ukažte mi, co všechno jste pro to udělali.

Ale zpět k tématu. V čem jsou tedy ty myšlenkové mapy lepší? Nejsou lepší, prostě fungují jinak a záleží na tom, co od odrážkového seznamu čekáte. Jak říkám na téměř všech svých seminářích (a jak se můžete dočíst nebo doslechnout v různých tutoriálech), mapou nezachytíte všechno a vždy (párkrát se o to klidně pokuste, ale zjistíte, že to nemá smysl). No a neděláme to přece jen proto, abychom si hráli! Důležitá je myšlenka, ze které vybudujeme další krok. Zjistil jsem, že ať už se rozhoduji, plánuji, strukturuji nebo píšu tento článek, je pro mě klíčové, abych měl své myšlenky zachyceny na papíře. A v čem mi pomáhají myšlenkové mapy oproti odrážkovému seznamu při vypisování klíčových slov?

1. Kombinace lineárního a laterárního přemýšlení

Lineární myšlení jako způsob, jak se prokopávat k jednomu řešení, je prima do doby, než narazíme na překážku, přes kterou se nedokážeme dostat. V tu chvíli mi přijde vhod, zapojím-li více myšlení laterární, zkouším možnosti a hledám snažím se provokovat vlastní mysl odvážnými až nesmyslnými nápady. Ne za účelem „vykecat se“ z řešení nebo přemýšlení, ale proto, abych díky odstraněným zábranám a zdánlivě neproduktivní „střední fázi“ došel ke smysluplnému konečnému výsledku.

Lineární a laterární přemýšlení

Myšlenkové mapy umožňují naprosto skvěle lineární a laterární myšlení kombinovat. Nemusím tedy jít vždy přímo a překážku pouze přelézat, ale mohu nacházet i další cesty. Můj odrážkový seznam tyto vlastnosti nemá, nedokážu zapojit laterární myšlení a už vůbec ne tyto dva způsoby kombinovat. Je pro mě těžké vrátit se na již „ukončený“ řádek a pokračovat v myšlenkách, dveře už jsou zavřené a a zamčené.

2. Přirozené doplňování

Potřeba hlavy doplnit prázdná místa nebo chybějící větve je hodně silná. Vždy se snažím do výsledku zakomponovat něco dalšího oproti předchozímu případu – přidanou hodnotu či nápad do budoucna – a nekopírovat pouze předchozí řešení „jedna ku jedné“. Z toho důvodu nechci používat pouze odrážkovou šablonu, kdy si např. při balení na třídenní cestu vezmu seznam potřebných věcí a zněj postupně škrtám, ale mnohem raději použiji myšlenkovou mapu z minulé cesty. Při balení si pak dám takovou „malou oddechovku“ – doplním prázdnou větev ke každé z úrovní a připisuji, co mě ještě ke sbalení napadá, případně podle potřeby tento „seznam“ upravím (přeuspořádám, smažu větve atd.). Funguje to skvěle a věřte, že to není jen o tom udělat si seznam věcí na cestu„To si mám kreslit věci, které si chci sbalit?!?!“ptáte se. Tady to odstřihnu – vyzkoušejte si sami…

3. Baví mě to

Černobílý odrážkový seznam mě moc nebere. Pravdou je, že jsem několikrát zkoušel i barevný (mám barvy rád, pomáhají mi). Hmm… Lepší, přehlednější, ale pořád to není ono. Proto jsem si do tohoto seznamu po vzoru myšlenkových map přimaloval symboly, obrázky, zkoušel si hrát. Nefungovalo to, výsledek na mě působil chaoticky (něco jako můj dětský pokoj před dvaceti lety – bylo tam všechno, ale nikdo nevěděl co přesně) a já neměl ponětí, co si s ním počít.

Mapa mapa pracuje s rytmem, barvami a symboly velmi podobně, ale lépe spojuje klíčová slova do souvislostí. Cítím se svobodnější, nezaseknu se u pátého slova a necivím jen tak na papír. A pokud se k tomu dojde, začnu zase jinde. Nové téma, nová klíčová slova, nové větve… Kdykoliv se mohu vrátit na začátek. Ale to už je popsáno v bodě 1.

4. Zpomalení

Nakonec, protože opakování je matka moudrosti, i můj oblíbený bod – myšlenkové mapy zpomalují. A to je ve většině případů dobře. Ne vždy. Tečka.

Slow Down

Všechna klíčová slova, která zachytíte do v myšlenkové mapy, můžete také jednoduše zapsat v odrážkovém seznamu. Jak jsem psal v úvodu, záleží na očekáváních – protože na pozadí každého z typů zápisů se děje něco jiného, hlava pracuje odlišně a vnímá zapsaný text jiným způsobem.

A vůbec, jak si vypisujete klíčová slova/myšlenky vy? Používáte radějí jednoduché odrážkové seznamy, myšlenkové mapy nebo úplně jiný styl?


Starší příspěvky:
Naučmese Fest
Naučmese Fest – již za necelý měsíc!

Co vás čeká? Zajdete si na 5-6 kurzů podle svého gusta. Budete mít 9 hodin čistého času na kurzy, prostor

Zavřít